Vůbec nechápu, kdo s tím začal. Všude na internetu, v obchodech na mě koukají odevšud trička, mikiny a všechno možné s nápisy jako "woman power", "who runs the world, girls!" apod. a upřímně, vůbec nevím, odkud se zase tenhle boom vzal. Ne, že by mi to nějak vadilo, nebo, že bych s tím snad nesouhlasila, ženy mají podle mě na ledacos větší koule než chlapi. A tak jsem si i možná díky tomu uvědomila, že mám kolem sebe mnoho talentovaných a zajímavých slečen, které před váma rozhodně nechci skrývat, naopak mám pocit, že o nich ještě hodně uslyšíme. A tak jsem si připravila takovou menší sérii rozhovorů, kterou jsem jednoduše nazvala P♀WER. A jako první vám chci představit Terezku Hrbkovou!
Je mladá, talentovaná a něčím velmi unikátní. To všechno je Terezka Hrbková, sedmnáctiletá slečna, studentka gymnázia, která má vášeň pro informační technologie! Nejen, že se sama snaží v IT co nejvíce zdokonalit, ale učí i ostatní ženy a dívky se ve světě IT orientovat a rozhodně se nebojí zvednout zadek a na své budoucnosti zamakat. Právě začala svůj školní rok na střední škole v Americe, na kterou získala stipendium!
Právě studuješ v Americe, jaké to je a jak ses tam vůbec dostala?
Nemůžu si to vynachválit! Už dlouho jsem chtěla studovat v zahraničí, dost mě v tom utvrdily i kratší projekty v Evropě přes Erasmus+. Pokaždé je to velice cenná zkušenost. Když jsem viděla, jak se mi postupně mění pohled na svět a jak se efektivně dozvídám nové věci, tak mi bylo jasné, že nezůstanu jen u kratších pobytů. Setkala jsem se se spoustou inspirativních lidí, poznala novou kulturu a jsou to pro mě nezapomenutelné zážitky.
Nemůžu si to vynachválit! Už dlouho jsem chtěla studovat v zahraničí, dost mě v tom utvrdily i kratší projekty v Evropě přes Erasmus+. Pokaždé je to velice cenná zkušenost. Když jsem viděla, jak se mi postupně mění pohled na svět a jak se efektivně dozvídám nové věci, tak mi bylo jasné, že nezůstanu jen u kratších pobytů. Setkala jsem se se spoustou inspirativních lidí, poznala novou kulturu a jsou to pro mě nezapomenutelné zážitky.
“Už dlouho jsem chtěla studovat v zahraničí. Pokaždé je to velice cenná zkušenost.”
Hledala jsem proto možnosti a programy, ktere umožňují delší a kvalitní studium v zahraničí a to splňuje nadace OSF, která spolupracuje s britskými a americkými středními školami. Prošla jsem výběrovým řízením, zaujala jsem zástupce škol, a tak začalo moje americké dobrodružství. Beru to jako jednu z kličových příležitostí v mém životě. Určite bych všem, kteří mají tu možnost, doporučila taky vyjet studovat do zahraničí.
To Ti moc gratuluju! Jak vůbec takové výběrové řízení na americkou střední školu vypadá? To asi musíš mít velmi dobrou angličtinu…
Výběrové řízení se koná vždy na podzim, je tříkolové a docela náročné, ale Nadace OSF s ním má již dlouholeté zkušenosti, a tak je na velmi vysoké úrovni. Poměrně komplikovaná část je podání samotné přihlášky s esejí a doporučením od učitelů. Po ní následují jazykové testy, které prověřují, zda jste schopni studovat v angličině a nakonec zbývá absolvovat pohovory se zástupci amerických a britských škol. Angličtinu mám tedy na takové úrovni, že jsem v ní schopna přirozeně komunikovat a především studovat.
V lednu ti vlastně končí první pololetí. Jak bys ho zhodnotila, co pro tebe bylo v
Americe zatím nejtěžší a co naopak, co byla pro tebe zatím nejlepší zkušenost nebo zážitek?
Na začátku bylo docela náročné zvyknout si na americký vzdělavací systém. Je vyžadováno být hodně aktivní v hodinách, klást hodně otázek a diskutovat, což se v Česku tak úplně nepodporuje. Dokonce, když se tady nikdo na nic neptá a nic nezpochybňuje, učitelé jsou naštvaní.
Nejlepší zážitky a zkušenosti jsou obecně ty, kdy dojde k nějakému nedorozumění, to je potom dobrodružství! Třeba když se neustále ztrácím, zapomínám a pletu si věci, lidi a autobusy. Ale obecně setkávání se s lidmi, kteři mají naprosto odlišnou mentalitu a odlišné hodnoty, je zábava. Člověk si ze sebe musí umět udělat srandu, jinak by tohle celé nebylo možné. Krásné zážitky mám taky z cestování s mou “host family”, která mě často bere na výlety. Je neuvěřitelné vidět všechna ta místa, o kterých jsem snila, a taky je to úplně jiné, než jsem si to představovala, a o to je to lepší!
“Protože ženy do IT zkrátka patří!”
Ty se nyní zajímáš o IT, bylo to tak vždycky? Co tě k tomu přivedlo?
K IT mě zhruba před dvěma lety přivedla skvělá Dita Přikrylová, zakladatelka Czechitas. Czechitas je organizace, která přibližuje IT svět ženám, protože ženy do IT zkrátka patří. Pořadáme workshopy o programování, grafice nebo datové analýze. Zaujala mě jejich myšlenka a po několika workshopech jsem se stala součástí Czechitas. Je to všechno pěkně propojené, protože v Americe jsem i proto, že chci studovat programovaní, které mě nesmírně baví.
Jaká je tvoje funkce v Czechitas a jak se k tomu dostala?
Před pár lety jsem začala chodit na Czechitas workshopy, později jsem nabízela pomoc při organizování a koučování a už se to se mnou vezlo. V Czechitas teď působím především jako ambasadorka, šířím a přibližuju naši vizi ženám, hlavně středoškolačkám. Potkáte mě na “Letní škole pro středoškolačky”, ale koučuju i na workshopech, zejména těch o programovaní nebo grafice.
Před pár lety jsem začala chodit na Czechitas workshopy, později jsem nabízela pomoc při organizování a koučování a už se to se mnou vezlo. V Czechitas teď působím především jako ambasadorka, šířím a přibližuju naši vizi ženám, hlavně středoškolačkám. Potkáte mě na “Letní škole pro středoškolačky”, ale koučuju i na workshopech, zejména těch o programovaní nebo grafice.
To se uvidí, nechte se překvapit!■
Foto: Archiv Terezky Hrbkové
Doufám, že se vám rozhovor líbil a že jste se třeba, holky, nechaly inspirovat. Už teď vám můžu prozradit, že příští rozhovor ze série P♀WER bude s talentovanou malířkou z Brna, Verčou, kterou
můžete znát jako WeWeArt. Zatím čau.
Veľmi krásny a originálny článok. :)
ReplyDeleteAnn´s Life
Děkuju mockrát! :-)
Delete- Klára
Velmi inspirativní rozhovor. Terka na mě působí velmi odhodlaně a zdravě sebevědomě, což se mi moc líbí :)
ReplyDelete