Když jsem koncem září nastupovala na školu, na kterou jsem vlastně ani nechtěla, byla jsem popravdě docela pesimistická a pevně rozhodnutá, že příští rok zkusím přijímačky znovu. Bylo mi fuk, že ztratím rok, budu do ročníku chodit s lidmi o rok mladšími a buduu státnicovat o rok později, než mí kamarádi. Na tom přece není nic špatnýho, myslela jsem si tehdy. A ono asi opravdu není, ale já už nechci ztratit ten rok, kdy už můžu dělat to, co mě baví a nechci trčet na škole, která vlastně ani nemusí být o tolik jiná a skvělá, než ta, na které jsem teď. A hlavně, tady na Slezské můžu tu teorii, kterou do nás hustí, převézt do praxe. A tak jsem v prváku poprvé prodala, se svým skvělým týmem, firmě svůj první projekt a s dalším projektem se právě řeší spolupráce. Díky Business Gate!

Brána do světa businessu a marketingu

Business Gate je přesně to, proč jsem chtěla na svou "vysněnou" školu do Zlína, kde jsem chtěla studovat Marketingovou komunikaci a součástí studia je už od prváku praxe a dělání businessu a marketingu pro reálné firmy. Takže, když jsem se dozvěděla, že něco takového je i v Karviné, bylo jasný, že u toho chci být! Tak jsem prošla výběrovým řízením a bylo to! A to hned dvakrát!

Zakázka ze Zlína

Měla jsem ten nejlepší tým, o kterém by byl hřích se nezmínit: skvělého operátora Štěpána (na fotce druhý zprava), talentovanou programátorku Natku (na fotce třetí zleva), rozeného obchodníka Šimona (na fotce rovní zprava) a skvělého kamaráda Domču (na fotce první zleva)! Pracovali jsme pro jedno koupelnové studio a velkoobchod ve Zlíně a připravovali jsme pro ně novou podobu webu a celkovou strategii na webu. Nejdřív jsme jeli do Zlína na schůzku se zadavateli, pak jsme začali pracovat, dělali jsme analýzy, návrhy, feedbacky, chodili na workshopy, měli průběžnou schůzku se zadavateli, zase pracovali, pracovali, přicházeli s novými nápady, házeli je do koše, dodělávali, předělávali a před závěrečnou prezentací stihli tolik práce, co jsme pomalu neudělali za celý semestr. 

Finální prezentace klientovi

Každý ročník BG končí finální prezentací zadavatelům. Té předchází generálka, abychom se ujistili, že vše ok. Upřímně řečeno, ani mě nenapadlo, že by to mohli koupit. Už jen ten přístup, jak se k tomu stavěli a přece jsme jenom studenti, žádní profíci. Ale byli z naší práce nadšeni, stejně jako my sami. A my prodali práci za celý semestr za 20 000,-! Hned v prvním ročníku, v prvním semestru a posunulo mě to ohromný kus dopředu. Daleko víc než celý rok na VŠ a jsem za to neskutečně vděčná. 

Druhý projekt, jiný konec, stejně skvělá zkušenost

Další semestr jsem se přihlásila znovu a bylo to zase skvělý. Jiný lidi, jiný projekt, jiný konec. Pracovala jsem na návrhu mobilní aplikace a celkové strategie na soc. sítích a zase to pro mě byla skvělá přáležitost a zkušenost. Zase mě to dále posunulo. Ikdyž jsme projekt neprodali, protože takhle to chodí. Jednou se daří, jednou ne, ale já si za naší odvedenou prací stojím a jsem na ni pyšná. Možná malinko víc, než předtím. 

Takže jestli vám tímhle vším chci něco říct a předat, tak je to, abyste dělali věci i mimo školu, protože hlavně ty vás odliší od ostatních. V dnešní době už dávno není titul, to, co zaměstnavatelé oceňují, ten už má skoro každý. Ale ne každý dělá něco navíc, ne každý má praxi už na škole, ne každý vycestuje při škole do zahraničí a ne každý to tam vydrží. A když už nic, tak potkáte spoustu skvělých a inspirativních lidí z oboru i mimo něj. Držím palce!